Něco z praktických informací

Počasí

Takže, máme tu teplo. Ráda bych touto fotografií naštvala všechny, kterým je teď v Česku zima a mají depky z nedostatku slunce:

Nicméně, přestože tu bývá okolo dvaceti stupňů, Španělé vytáhli ze skříní zimní bundy a kozačky. Nerozumím tomu, jak můžou být tak zimomřiví a přitom nemít doma topení. Dokonce jsem už viděla i chlapa v rukavicích! Je pravda, že ráno bývá zima, ale u nás je tohle jarní počasí, kdy všichni nadšeně vytahují sáčka a baleríny. Nicméně už i já jsem cool a chodím na pláž v kozačkách, jak si můžete povšimnout na fotografii.

Škola
Že naše škola připomíná americkou High School jsem asi už psala. Španělé chodí na vysokou už v osmnácti a já mám bohužel předměty ze druháku, takže jsem mezi nima dost stařec. Můj spolužák, který mě den před tím pozval, jestli si s ním nechci "zkrátit dlouhou chvíli" se tvářil dost vyděšeně, když zjistil, že je mi třiadvacet. Co už no. Nevýhodu to má tu, že jsou moji spolužáci ještě hrozní puberťáci. Byla jsem na jednom předmětu z páťáku, a tam už to bylo normální. Tady na sebe křičí přes celou třídu, smějou se úplně všemu a vypadají prostě jako děcka u nás před maturitou.

Předměty máme dvakrát týdně, dvě hodiny teorie a pak dvě hodiny praktika - v mém případě výtvaření podobných obrázků jako v posledním příspěvku a v marketingu píšeme v hodině rozbory textů, co nám dá, a odpovídáme na otázky, který kontrolujou, jestli jsme tomu porozuměli. To se mi docela líbí, docela by se mi hodilo něco podobnýho v začátcích (no i teď) na politologii. Pak se o tom ještě celá třída baví a řeší se, co tam kdo napsal, a proč. A známkujou to :-/

 tohle naše fakulta ze dvou stran:

Nejsem schopná posoudit kvalitu zdejšího vzdělávání, protože dělám něco úplně jinýho, než studuju v Česku. Charakter těch hodin hrozně připomíná výuku u nás na gymplu, ale obsahově mi připadá, že toho málo neděláme. Navíc toho hodně musíme dělat doma. Ne psát seminárky, ale různý projekty, který jsou zaměřený hodně prakticky. Myslím, že normálním studentům ta škola zabere hodně času a na nějakou práci na půl úvazku, jak to děláme my, můžou zapomenout. Taky máme super technický vybavení, škola je jednou z nejlepších ve Španělsku v audiovizuální komunikaci, takže máme strašně moc zrcadlovek, kamer, počítačů, applů, fotokomoru, televizní studio, rádio...To už se hodně zlepšilo i na FSS, ale já jsem v těch učebnách nebyla, takže nemůžu soudit. Nicméně grafika s illustratorem mě baví hodně, to myslím u nás vůbec neděláme.

Na zkoušku mají Španělé jen jeden pokus, a když ji nedají, můžou si to opravit až následující semestr.Ve valné většině se dělají na hodinách prezence. Takže žádný válení si šunek doma!

Doprava
Valencijské metro je pro mě naprostá záhada. Viz toto:

Jak si můžete povšimnout, v jihovýchodní části města žádná linka nejezdí, ale ve dvou případech jedou na jedné trase úplně zbytečně dvě linky. Nechápu. Budiž jim ke cti, že se jedna trasa, která povede právě tím prázdným místem na mapě, bude budovat, ale stejně je to mimózně udělaný. Nebo si třeba povšimněte, jaký tvar má modrá linka. Hlavně se mi líbí ta epesní zatáčka blízko středu mapy. Modrá totiž jezdí jako tramvaj nad zemí, takže si udělá takové vtipné účko a můžete si prohlídnout náměstí ze všech stran.

Není tu intergovaná doprava, takže kde není metro, musíte využít autobus, ale nemůžete použít stejnej lístek. Inteligentní, že? Vážíte si konečně IDS JMK? Já jo! Taky intervaly jsou super, ve špičce 15 min, později i víc. A pokud chcete někam dál, tak je to úplně špatný, protože každých 15 minut sice něco přijede, ale liší se konečné zastávky, kam až to jede. Pokud potřebujete zrovna tu jednu, počkejte si prostě. A na autobus nemůžete přijít na čas, protože žádný časy nemá. Na zastávce visí, v kolik vyjíždí první a pak interval. Ale protože tady nic nejezdí, tak jak má, nemá vůbec cenu si to počítat.

Moje škola je daleko, zhruba 10km na sever. (podle google maps, vzdálenost z centra města, připadalo mi to dál). Bohužel bydlím blbě a musím přestupovat, takže cesta do školy mi zabere zhruba 45 minut. Což potěší, když mám skoro každej den jen jeden předmět. Zpátky to trvá vždycky dýl, ale nepřišly jsme na to, proč.

Tady je Moncada:

Zvětšit mapu


Bydlení

Bydlím tu: 



Zvětšit mapu

Je to univerzitní zóna, kde bydlí velká část studentů, což má výhodu v tom, že drtivá většina párty a akcí se koná blízko a nemusím se nikam složitě dostávat - metro v noci nejezdí a ještě mi nepřišla kartička na městský kolo (vysvětlím a pofotím, až ji budu mít). Vpravo je moře s pláží a přístavem, tam jdu pěšky tak půl hodiny. Asi 10-15 minut pěšky to mám do nejúžasnějšího parku na světě, což je ten zelný pás, který se táhne celým městem. Je to bývalé koryto řeky, kterou odklonily kvůli záplavám a udělali z toho dlouhatánský park, kde jsou prolízačky, cyklostezky, kašny, mini golf...všechno. Je to naprosto úžasný a lidi tam opravdu žijou. Je tam focený například toto:

Nebo toto:

Taky jsou tam naprosto super prolízačky, který z leteckýho pohledu vypadají jako spící Guliver! 

Prostě ten park miluju a je mi líto, když zjišťuju, že z něj nemám žádný kloudný fotky, takže si to tam příště pěkně pofotím. A hned vedle parku jsou architektonické skvosty a hlavní tahák Valencie - Město umění a věd - komplex budov (muzeum, "planetárium" - funguje jako 3D kino, akvárium a koncertní dům), takže prostě...ach.

No, tož to by asi stačilo. Byly jsme taky na výletě v Saguntu, fotky jsou zde. Bylo to luxusní! A příští týden jedu do Lisabonu! A už nemáme leguánka, José ho pustil na svobodu a koupí většího ve zverimexu. A mám se dobře, chci tu žít na pořád, mí spolubydlící jsou luxusníčci, lidi přijemní, španělština hezká, Valencie zelená...Prostě láska! Ach!

Hasta luego, amigos!