Nový semestr

Měla bych dělat úkoly do školy, ale nechce se mi, takže se vám po delší době připomenu. Pro stručnost opět v bodech.

• Mám za sebou první půlku Erasmu. Jdu si udělat plán toho, co chci v tomto semestru zvládnout, abych na konci neplakala, že jsem to prospala a prolůzrovala.
• Bakalářku na téma Vliv Adolfa Suáreze a UCD na demokratickou tranzici Španělska jsem úspěšně napsala a obhájila. Tato velmi potřebná a aktuální práce se dokonce dočkala velmi dobrého hodnocení (prostě jsem měla A, co to tajit, když se chci chlubit). Bohužel jsem tu bakalářku zapomněla podepsat a nevyzvedla jsem si ani výtisk, co bych si mohla doma vystavit hrdě na poličku. Zamrzí.
• Zvládla jsem udělat i státnice z politologie, i když ty méně slavně (prostě jsem dostala E a D, přiznejme i ty horší věci). Byl to můj nejhorší školní zážitek (mít ještě dva dny před státnicemi horečky a vědět, že jste kvůli tomu přijeli ze Španělska, je fakt povzbuzující) a už jej nikdy nechci opakovat.

No a teď už bez odrážek... Zkoušky mi tu oproti státnicím připadaly legrační, i když učitelům asi až tolik ne, páč známkovali přísně. (Jo, být na Erasmu...navíc ve Španělsku automaticky neznamená, že vám to prostě dají. Navíc když v zadaní testu svítí tučným "Dvě gramatické chyby = bod dolů.") No ale je to z krku. Tento semestr jsem si zapsala skoro všechno z PR a reklamy, včetně základů ekonomie (ehm). Vypadá to zatím dobře, i když moji spolužáci jsou stále na ranu. Pak mám ještě základy audiovizuální komunikace, což by mělo být focení a photoshop, navíc jsem chytla sympatickou skupinku, tak snad to bude dobrý. Rozvrh bych si představovala lepší, ale jinak to už našmelit nešlo, takže ať žijí dny strávené v Moncadě.

Ale musím říct, že bych chtěla být o prá let mladší, umět perfektně španělsky a získat stipendium a odstudovat si tady celou školu. Ten výběr předmětů i přístup učitelů plus dostupná technika je prostě skvělej. Takže do toho a vytřískejme, co se dá! (To je příliš optimistické heslo...Nevím, jak ostatní studenti na Erasmu, ale já začínám čím dál víc propadat skepsi z toho, že se neumím vyjádřit a že i přes svůj požehnaný věk a životní zkušenosti musím podstupovat každodenní trapasy a vysvětlování "nechápu tuhle otázku... Můžu to odevzdat příště? Tak já to namaluju, ale napsat to nemůžu... atd.)

No, ale jinak jsem ráda, že tu jsem, jsem po dvou dnech školy docela natěšená, co budeme dělat (jak dlouho mi to vydrží?) a koupila jsem si krásný hrníček s růžovými květy, abych měla z čeho pít svoje večerní kakajíčko (protože jsem si dobrovolně dala školu na ráno a skončilo tak ponocování s kávou a čajem a pak vyspávání...škoda přeškoda)